Leden 2006

Třešnové květy se otvírají

31. ledna 2006 v 20:24 | ohm
At můj blog navštěvujete s úmyslem věnovat mým výplodům chvíli času ze svého života či jste sem zavítali čirou náhodou přečtěte si můj neskromný návrh. Dnes nebudu psát básen já, tedy kromě pár slov, které sem vložím já, ale vy, tím, že přidáte ve svém komentáři jednu sloku nebo víc.Pakliže souhlasíte, pište !

do re mi fa so la si aneb děkovačka to je hračka

29. ledna 2006 v 0:46 | ohm |  Ohm dělá básnickou estrádu
našel jsem své já
bylo u dna
mé DNA
děkuji ti za vše kyselino deoxyribonukleová

Světlo pod dveřmi

29. ledna 2006 v 0:45 | ohm
skleněná kometa
té noci na břehu hrbatého moře
v jemné záři zapomenutí
vyměnují si
fotografie jiter jiker a vrstev jisker
v nalistovaném průvodci počemkoliv
čestné stráže lživokřivé paměti vhodnosti a plemeno od odrození až po opuštění
přikládám slovo vlevo do lomu světla
vlní se jedno oko co pravou chvíli nasolilo slzu
nerozluštitelné zkřižovatky v lůnu
svátost vyhlazené kůže
nad hlavou plnících se kober
člověkověčnostní čekání na rozhřešení
pomalu po vlásenčím tonou pavučiny

Prstem po hlavě

24. ledna 2006 v 20:35 | ohm
nicota rozkvétá
dlaně v zahradě váží květy očí
sláva !
rozvěšují slovo od slova po městech
vyšlechtěné dámy vkládají prstíky do obálek -ach moje milá-
hle !
barvy chladné a plné olova klesají ke dnu
a muži zašumí
klasy za městem padají
zpěv ptáků se proplétá s plivanci po měsíci
ba ! ba !
body kam Kouzelník tolikrát zabodl svou hůlku
jsou skryty
a láska, pane ?
ale jděte

OnO

18. ledna 2006 v 21:44 | ohm
pocity
jsou zkroucené, zohýbané
je to změt drátů
vedoucí od srdce k duši
od duše k rozumu
je to magnetismus okamžiků
a polarita snů
jsou to dny s chutí po oceli
a barvou magnesia
měděné plátky naříkání
nestálobarevné

Velmi, velmi, velmi

15. ledna 2006 v 18:38 | ohm
napsat básen
nebo alespon pár slova vedle sebe
která by se tomu podobala
je velmi těžké
nebudu-li se rouhat
je to podobné jako stvořit člověka
Bůh stvořil lidskou bytost dle obrazu svého
pak tedy se vní odráží něco božského
( snad tisíckrát jsem se díval do zrcadla a nic ani náznak něčeho božského, snad to je vývojem člověka a jeho postupné proměny, zkrátka to berte s jistou rezervou )
co z toho plyne ?
že jsem v podobné situaci jako Bůh před pár lety, spíše tisíce lety
píšu a vkládám pod jazyk slovům sebe sama
vytvářím básen-člověka
má oči, ústa, paže
hrud se pomalu básni zvedá
otevírá oči
a já si připadám jako v onen den stvoření
tiše doufám, že bude dost silná na to, aby alespon chvíli žila
nebot občas mě popadne vztek a zloba
a já jí jedním kliknutím
pošlu do nicoty
tak tedy žijí mé básně ve světě mého blogu
některé sedí a pokuřují a dívají se do temných rohů stránek
jiné si zase rozbíjejí hlavu o písmena
a já si rozbíjím hlavu o lidi a situace tohoto obrovského Božského blogu
jediné co mě uklidnuje je, že v tom nejsem sám
jsem v tom s Vámi
SPOLU

Noc (má dnes podobu okvětních plátků) něžně poskládaná na víčka

14. ledna 2006 v 23:28 | ohm
co žádat po noci ?
nestačí že je a její tvář je občas nalíčená ?
co chcete za ty své drobné hříšky ?
aby se rozpustila komukoli na jazyku a učinila ho nesmrtelným ?

O střepy se krvácí

11. ledna 2006 v 22:22 | ohm
noc
obarví sny
prorostlé z touhy
xxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
zdi, rty, dny, kly, skly, trny, pěny, ženy
mněny, němí, těmi, písněmi, ruměnci,trestanci
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
ráno ubohé, slunce opakuje svou repliku a den sykne v bolesti

Nechme řict Josefa K. větu !

7. ledna 2006 v 23:54 | ohm |  Fotografie
na dně hvězd
uprostřed sebe
neopakovatelně
vykřičel jsem do tebe
že jsi nádherná sladká a půvab tvůj půlí rozum na dvě srdce
já tě miluji a ty jsi hořkohladce plavá
a já křičím v sebe
že plamen polknu hbitě
miluji tě
a ty zrak klopíš k hvězdě
která smrt rozumu předpovídá
a jen prstem k prsou míří
a já miluji tě
sotva uchopím tě
pádám do ztracených odděleních smíchu
rozumíš
já biji v srdce

Nezvladatelný pád do vzpomínek

3. ledna 2006 v 19:22 | ohm
dnes jsem jen tak píchl prstem do nebe
a rozmazal po jeho prsou
barvy tvé duše
do barvy duše
jsem dnes jen tak píchl
a tvé nebe
prstem rozmazal po prsou
naposled ?