Září 2010

Sentimentální sediment sedlý na dně této básně není na závadu

21. září 2010 v 20:21 | ohm |  Ohm dělá básnickou estrádu
moje myšlenky si postavily lešení kolem mého obličeje
a pokusí se vyspravit odlupující se kůži
obrovské váčky pod očima
a padající víčka

to zdlouhavé vybírání správného odstínu kůže
a dosycení mých duhovek modří je nekonečné

kolem úst se mi rozpily vrásky
a není to zrovna moudrost která se odkrývá pod nánosy vlasů
co mi vypadávají

ještě ke všemu ten příšernej podzim
co furt všechno směřuje k zemi
padá
padá
ono to hnije
a je to barevný

doproručuji podávat s touto hudbou


Anděl v cukrárně

13. září 2010 v 18:59 | ohm
Anděl

Pár slov o panu P.

5. září 2010 v 22:27 | ohm
přišel pan P.
bílý popel vzduchu za ním poletuje

mezi domy
zasychají barvy

na natažených plátnech tváří
jsou naznačeny uhlem rty

skleněný stesk
se vylévá do noci

drobné mince dnů
s matným obrysem slunce

přišel pan P.
a já, jeho věrný služebník