Říjen 2013

Ano, ale není to příliš obvyklé

31. října 2013 v 22:01 | ohm
každá minuta dnešního dne
chutnala jinak
byly tu minuty hořké
ale také lhostejné a prázdné
a v každých těch šedesáti vteřinách
se odrážela moje tvář
den rozdělený do celuloidového pásu
co si s nim počít?
mám ho sestříhat či ponechat v celku?
mám ho vůbec uchovat?
ostatně se domnívám, že některé kotouče jsou už stejnak poztrácené a některé silně poškozené
snad se najde nějaký filmový nadšenec který můj život poslepuje a promítne několika stejně nadšeným divákům
a pak si o mě budou povídat a přemýšlet co jsem tím či o ním chtěl říct a proč jsem lezl na toho koně obráceně



THE END

Tento příběh je smyšlený a jakákoliv podobnost se skutečnými postavami či událostmi je čistě náhodná.

18. října 2013 v 21:48 | ohm
myslet na tebe
je jako
strouhat své srdce
na struhadle
myslim na tý straně s těma malejma dírkama

K tomuto nadpisu se hodí jemně drcená cihla v aspiku s neznatelným nádechem gravitace

18. října 2013 v 20:52 | ohm
nažij si občas trochu života do zásoby
kopíruj okna vaší ulice a vydávej tváře v nich za své vlastní
vysaď svou samotu u lesíku a přivaž ji za břízu, nenajdešli břízu dej se do pláče
navoď návody z návodných lepšoživotních knich do mlhy rozbíjejících se nad linkami močálů
předstírej štěstí a ti lidé kteří si uvědomí tvou předtvářku odměň pěkným dvoudením výletem do svého nitra

tento návod lze použít pouze tehdy když někdo řekne zemlbába

autorovy je lhostejné zda návod přibližně se podobající nicotě obracíte ve skutečnost hladce či obratce
hlavně se přitom tvařte inteligetně protože nikdy nevíte kdo váš život zaznamenává a kdoví možná se stanete i ředitelem závodu zpracovávající stopové prvky citu ze zdechlin fotografiíí z loňské dovolené